Vyšetření diagnostickým proužkem
Barevná reakce je výsledkem peroxidázové aktivity hemu za vzniku modrozeleného barviva na reakční ploše. Výskyt modrozelených bodů obvykle ukazuje na výskyt neporušených erytrocytů, difuzní zbarvení odpovídá častěji hemoglobinurii/myoglobinurii. Detekční limit se může u jednotlivých výrobců diagnostický proužků mírně lišit (obvykle 5-10 erytrocytů/1 µl nebo koncentrace hemoglobinu 0,018-0,060 mg/dl, tj. množství uvolněné z 10 erytrocytů). Reakci je nutné odečíst za 60 s po nanesení vzorku, později dochází k falešné pozitivitě!
Pozn. 1 - 5 erytrocytů na ZP (zv. 400x) odpovídá 10 – 50 erytrocytům v 1 µl.
Vzhledem k tomu, že diagnostické proužky reagují jak na hemoglobin, tak na myoglobin, je nutné potvrdit erytrocyturii vyšetřením močového sedimentu, příp. doplnit laboratorní vyšetření o stanovení plazmatické aktivity svalových enzymů (AST, CK).
Při rozlišování glomerulární a neglomerulární mikroskopické hematurie lze rovněž využít kvantitativního stanovení proteinů v moči: při glomerulární mikrohematurii je pozorována výrazná proteinurie a erytrocyty mohou být přítomné i ve formě erytrocytárních válců, při neglomerularní mikrohematurii je proteinurie slabá a erytrocyty jsou obvykle pozorovány intermitentně.
Vyšetření močového sedimentu → erytrocyty, leukocyty, válce, epitelie, neoplastické buňky (karcinom přechodného epitelu, karcinom prostaty), krystaly, bakterie, vajíčka parazitů
Foto: struvitová urolitiáza s hematurií.
Foto: karcinom močového měchýře.
Vzorek moči je možné získat spontánní mikcí, katetrizací, nebo cystocentézou. Pro správnou interpretaci nálezů v sedimentu je nutné brát do úvahy způsob odběru moči.
Spontánní mikcí by měl být odebrán tzv. střední proud moči, resp. sekundární frakce. Primární frakce je kontaminovaná obsahem z pohlavních cest - bakteriemi, epiteliemi, případně spermiemi u samců.
Katetrizace není metodou první volby, existují ovšem situace, kdy je katetrizace na místě (monitoring produkce moči u hospitalizovaného pacienta, FLUTD, kontrola průchodnosti uretry apod. ). Při katetrizaci je často iritovaná sliznice uretry, čím se zvýší množství buněk přechodného epitelu ve vzorku. V případě, že při zavádění katetru dojde k traumatizaci sliznice, dochází k iatrogenní hematurii.
Cystocentéza je metoda odběru moči poskytující sterilní vzorek moči. Provádí se punkcí močového měchýře pod kontrolou ultrazvuku. Pro kontrolu správnosti vpichu je provedena aspirace. Je-li aspirována moč, tak se vypustí zpátky do močového měchýře, aby se zvířil obsah sedimentovaný na dně. Tím se zvýší pravděpodobnost záchytu buněčných elementů a fragmentů sedimentu. Poté se aspiruje už skutečně odebraný objem moči. Punkcí močového měchýře může rovněž dojít k iatrogenní hematurii, která bývá obvykle mikroskopická.
Odběr moči by měl proběhnout ideálně ráno, kdy je specifická hmotnost nejvyšší a také je zde nejvyšší záchyt formovaných elementů (buňky, krystaly, válce). Denní odběr poskytne víc alkalickou moč s nižší specifickou hmotností. V prostředí s vyšším pH dochází k precipitaci krystalů a rozpadu buněčných elementů a válců.
V čerstvé moči fyziologického charakteru mají erytrocyty kulatý tvar a hladké okraje. V moči s hustotou nad 1025 však ztrácejí svoji hladkou texturu a začínají se svrašťovat. Naopak v izostenurické moči mají tendenci bobtnat. Při hustotě pod 1008 obvykle lyzují, což se projeví přítomností erytrocytárních stínů, resp. se erytrocyty stávají nepozorovatelnými (falešně negativní erytrocyturie).
V humánní medicíně samotná morfologie erytrocytů může navést na glomerulární původ mikrohematurie. Dysmorfní erytrocyty, tj. různě deformované erytrocyty (akantocyty, ostatné erytrocyty, srpkovité erytrocyty, erytrocyty s centrálním defektem nebo se ztluštělou membránou) svědčí o glomerulárním původu. Důvody těchto tvarových odchylek erytrocytů jsou většinou průchod glomerulární membránou, změny osmolality v jednotlivých oddílech nefronu, rozpad a hemolýza erytrocytů během jejich pasáže. Nález je však nutné korelovat především s hematologickým a hemostazeologickým vyšetřením svědčícím o hemoragické diatéze. Obecně, nejméně 80% zastoupení dysmorfních erytrocytů (zjištěné nejlépe při vyšetření s fázovým kontrastem), svědčí s vysokou specifitou o glomerulárním původu. A naopak, víc než 80 % isomorfních erytrocytů o neglomerulárním původu. Akantocyty jsou poměrně patognomonickým nálezem, přítomnost akantocytů překračující 5% zastoupení ze všech přítomných erytrocytů odpovídá glomerulopatii.
Normální nález:
- do 5 erytrocytů na ZP (zv. 400x)
