Menu Close

Testování fibrinolýzy

Fibrinolýza je proces odstranění trombu po zahojení cévní stěny plazminem.

Bohužel, měření mnoha složek fibrinolýzy včetně plazminogenu, tkáňového aktivátoru plazminogenu a inhibitoru aktivátoru plazminogenu nebyly doposud vyvinuté anebo validované u zvířat.

Nejběžnějším testem fibrinolytické aktivity je stanovení fibrin(ogen) degradačních produktů a stanovení D-dimerů.

 

FIBRIN(OGEN) DEGRADAČNÍ PRODUKTY (FDP)

Metoda měří koncentraci cirkulujících fragmentů (FDP) fibrinogenu a rozpustného fibrinu. FDP jsou tvořené působením plazminu na fibrinogen a rozpustný fibrin.

 

Vzorek: citrátová plazma

 

Princip a metodika: Metoda přímé latexové aglutinace. Reakce protilátek proti FDP (obvykle fragment D a E) s FDP plazmy. Latexové částice potažené monoklonální protilátkou se smíchají plazmou. Aglutinace se odečítá makroskopicky. Metoda je validovaná pouze pro psy.

 

Referenční rozmezí
– koncentrace > 5 µl/ml je patologická

 

Interpretace

Výsledky by nikdy neměly být interpretované samostatně. Měření FDP by mělo být doprovázeno dalšími testy koagulace.

Zvýšení koncentrace FDP indikuje zvýšený stupeň degradace fibrinogenu a/anebo fibrinu plazminem; anebo sníženou clearance těchto produktů.

Jakákoliv příčina intravaskulární koagulace (nejběžnější je DIC), trombózy, nebo vážného vnitřního krvácení může vést k produkci FDP.

Rovněž jakákoliv situace způsobující sníženou clearance FDP v játrech a monocyto-makrofágovém systému (např. závažná hepatopatie, selhání jater) způsobí zvýšení koncentrace FDP.

Negativní výsledek FDP nevylučuje přítomnost těchto procesů.

Koagulace může probíhat i v extravaskulárním prostředí. Ke zvýšení koncentrace FDP dochází také v důsledku fibrinolýzy/fibrinogenolýzy, která probíhá v efuzích v tělních dutinách (zejména hemoragické efuze a exudáty bohaté na protein).

 

D-DIMER

D-dimer je specifický produkt degradace nerozpustného (síťovaného) fibrinu.

Štěpení fibrinogenu, nebo rozpustného fibrinu plazminem, vede k produkci „tradičních“ FDP (fragmenty X, Y, D a E). Produktem štěpení síťovaného fibrinu jsou jiné degradační produkty, které se liší molekulární hmotností a jsou označovány pojmem X-oligomery. Jedním z nich je D-dimer.

I když je plazmin hlavním fibrinolytickým enzymem, proteolytické enzymy uvolňované z neutrofilů mohou rovněž degradovat síťovaný fibrin a produkovat tak D-dimer.

D-dimer je víc specifický pro fibrinolýzu než FDP, protože pro jeho vznik je nutné působení trombinu (pro vytvoření síťovaného fibrinu) a štěpení fibrinu plazminem. Naproti tomu měření tradičních FDP nerozlišuje mezi účinkem plazminu na fibrinogen (fibrinogenolýza) a fibrin (fibrinolýza). Proto mohou být FDP zvýšené i bez přítomnosti trombu (a plazmin jenom štěpí fibrinogen).

 

Vzorek: citrátová plazma

 

Princip a metodika: Fotometrická metoda založená sledování změny zákalu suspenze mikročástic. Suspenze obsahuje latexové mikročástice potažené vrstvou monoklonálních protilátek specifických pro D-dimer. Plazma pacienta se smíchá se suspenzí, proběhne reakce mezi antigeny a protilátkami, co způsobí aglutinaci mikročástic a změnu zákalu. Poté je měřena absorbance vzorku.

 

Referenční rozmezí
Ca a Fe do < 0,5 µg/ml

 

Interpretace

Diagnostický význam má pouze zvýšení D-dimeru.

Zvýšení množství D-dimeru nastane při jakékoliv situaci, při které dochází k aktivaci trombinu, tvorbě síťovaného fibrinu a fibrinolýze (např. patologická a fyziologická fibrinolýza; trombóza). Typickým příkladem tromboembolického onemocnění je DIC. D-dimer je citlivý pro DIC a k jeho zvýšení dochází už v raném stádiu, ještě dřív, než dojde ke změnám koagulačních testů (PT a APTT).
Jakákoliv situace, která vede k tvorbě síťovaného fibrinu a jeho rozpadu způsobí elevaci D-dimeru, proto D-dimer není specifický pro DIC.

Průběh koagulace a fibrinolýzy není omezen jen na intravaskulární prostor. Pokud je trombin aktivovaný v extravaskulárním prostředí, v přítomnosti fibrinogenu (např. efuze bohaté na protein, nebo hemoragické efuze v tělních dutinách – hrudní, abdominální, kloubní), může zde potenciálně dojít k tvorbě síťovaného fibrinu. Aktivace plazminu, případně uvolnění proteolytických enzymů z neutrofilů (pocházejících z efuze/extravaskulárního prostředí), degraduje síťovaný fibrin a uvolní D-dimer do efuze, odkud je reabsorbovaný do krve.